Historie Glesingerova statku a vznik Koníčkova dvora

První zmínka o zřízení hospody ve Vojkovicích u brodu na břehu říčky Holcziny je z roku 1798. Tehdejší vrchnost, vévoda Albrecht Habsburský potřeboval místo pro odpočinek pro obchodníky z Moravy do Polska (obchodoval se především vosk, dobytek, med, sůl, do Polska se pak vozilo víno, jižní ovoce, mýdlo, plátno …). Vhodná usedlost patřila sedlákovi Josefu Tesarčíkovi, který ji Albrechtovi Habsburskému vyměnil za úhory na nošovsko-dobrodinské hranici (dnešní část Kořinkovice).

Příchod rodu Glesingerů do Vojkovic není přesně znám, ale odhaduje se, že to bylo někdy v roce 1840, kdy bratři Bernard a Bernhold měli v nynějším Polském Těšíně příbuzné a začali v hospodě ve Vojkovicích působit. Až po stanovení rovnoprávnosti (bez rozdílu náboženství) se oficiálním majitelem hospody stává Bernard Glesinger a to 1. června 1871.

Výroba lihu byla zahájena, podle zápisu Obchodní komory v Opavě, 2. listopadu 1864 s názvem: “B. Glesinger, Spiritus und Rosaglioerzeugnung Wojkovitz”. V roce 1872 dostala firma nový název: “B. Glesinger, Sohne, LikÖr und Sodawassererzeignung, Spiritusbrenerei, Schank, Gemischtwarenhandel und Trafik”. Proslulá Vojkovská hořká, která sestávala z 53 bylin a svého času patřila k uznávaným žaludečním likérům, se zde začala vyrábět v roce 1890.

V průběhu let se Glesingerův statek postupně rozrůstal i díky tomu, že získával majetek od těch, kteří svůj „grunt prolili hrdlem“. V roce 1917 se majitelem firmy stává Rudolf, vnuk Bernarda Glesingera. V roce 1920 Rudolf Glesinger likérku prodal a začal se se svou ženou Marií věnovat jinému byznysu, například choval dobytek v Rakousku.

Vraťme se však ke statku. Majitelem statku se tak prakticky stala banka, u které si dříve Rudolf Glesinger půjčoval. Majetek se časem dostal do nájmu Maxe Jokla, který do Vojkovic přišel z Holešovska, a jeho kamaráda Leopolda Zvilinga – žida z Vídně. Oba pak 5. srpna 1939 utíkají společně s ostatními Židy ze statku před Němci. Štěstí však neměli, buď zahynuli na útěku, nebo padli v boji či byli zavražděni v koncentračních táborech.

Výroba likéru byla zastavená v roce 1948, definitivní tečkou byl rok 1952, kdy byla budova přestavěna na kravín. Výrobu likéru se i přes mnohé pokusy již nepodařilo obnovit.

Novodobá historie objektu se začala psát po roce 1989, kdy zde začala působit firma TOZOS. Ta zde zřídila jatka. V průběhu let se dalším majitelem objektu stala firma Těšínské jatky. V listopadu 2016 koupil objekt s přilehlými parcelami majitel Pivovaru Koníček Mojmír Velký a dal tak impuls k zahájení činnosti firmy Vojkovický pivovar, s.r.o.

V průběhu několika málo měsíců se zde kompletně rekonstruovala prodejna potravin a masa, obnovily prostory bývalé pivnice, opravila se bývalá vrátnice, čímž se vytvořil prostor pro vznik nového „infocentra“ (KOŇOTÉKA). Začala komplexní obnova fasády objektu. V roce 2017 pokračují práce na vytvoření dalších prostor pro rozvoj Koníčkova dvora a činnosti pro zvelebení areálu.

Vítejte v Koníčkovém dvoře!